voitech.org

Občas se tu zapomenu a přestanu si uvědomovat, že takový lovefest, jaký v Isla Vista panuje každý den, není normální. Jenže tady prostě je. I větrem ošlehaný vikingský válečnice se tu mění v chodící automaty na hugy (kram!) a člověk má pocit, že pro samý projevy náklonnosti musejí studenti UCSB propadat ze všech předmětů. Asi […]

[Read more →]

Víkend začíná čtvrtkem. Platilo to za našich časů v Praze, platí to tím víc tady, kde se čtvrteční noc explicitně označuje jako “college night”.
Ve čtvrtek nás Helena vytáhla dolů do města do baru Whiskey Richards za podivnou společností, která dvojnaplňovala její zázemí: měl tam DJovat její kolega z katedry chemie a publikum mělo sestávat z […]

[Read more →]

Ano, je to tu poslední dobou celý jen o filmech, protože jsem ve svým projektu až po uši. Ale to neznamená, že aspoň občas nežiju životem tvora společenského. Je tedy načase udělat histologický výřez:

08.02.2008: Boots’n’Whisky party ve chvalně i nechvalně proslulé rezidenci Jennifer, Sarah, Jeroena a, hm, virtuální spolubydlící Valescy (kterou nikdo nikdy neviděl) na […]

[Read more →]

Ale nakonec ten dnešek dopadl na nejlepší možnou notu. Skončil jsem s Jennifer ve zhýralými večírky nechvalně proslulých ateliérech pod Harder Stadium, který byly toho večera víceméně pustý - až na Nathana a Hannah, který tam v rámci nějakýho svýho obskurního projektu předli. Jako že fakt: Nathanův kutloch byl plný pročištěný surový vlny, Hannah ji […]

[Read more →]

Jennifer nekecala: zima sice skončila, jenže po ní místo jara přišel podzim. Lijáky se vrátily, močály se proměnily v jezera, žáby už neřvou zdaleka tak nadšeně a jak jsem dneska koukal cestou do knihovny, hory Santa Ynez byly najednou zabalený do tý studený mokrý bílý věci, kterou bych tu fakt nečekal.
“Musel jsem dneska přejít pět […]

[Read more →]

Silvestr? Jednoduchý. Sjeli jsme se do velkorysýho baráku na Mesa, kde bydlí Jennifer - nicméně ta je teď v polodomovským Dojčlandu, takže mu momentálně velí Belgičan (Vlám!) Jeroen. A ten uklohnil tolik bašty, že jsme nevěděli, do čeho píchnout dřív, a rozpoutal natolik vynikající zábavu, až jsme zapomněli na půlnoc a vypotáceli se na verandu […]

[Read more →]

Není lepšího odpočinku od duševní práce než kopat díry do země, to dá rozum. Ideální je pak spojit manuální rekreaci se službou společnosti. I přihlásil jsem se jako dobrovolník na sázení stromů na kraji campusu. K nemalému překvapení jsem se však neocitl ve společnosti ztepilých, Sluncem osmahlých surfařů, nýbrž mezi asi čtyřiceti pečlivě načančanými prvačkami […]

[Read more →]

Svištíme po dálnici 101 Juanem Carlosem na jih a v posledních paprscích Slunce nakupujeme na pobřežní benzínce poslední zásoby na cestu nahoru. Všechno je tak jednoduchý, když má člověk auto plný benzínu a borůvkovo-banánových muffinů od Michelle.
Vidět v Bakersfieldu exity z dálnice jako Buck Owens Blvd. nebo Merle Haggard Dr. sice zní lahodně, ale jinak […]

[Read more →]

Ano, jsem v megaskluzu: chystám se vyvrhnout asi deset zápisků o kulturních počinech poslední doby, ale prostě není čas. (Budou antedatovaný, takže zhruba koncem prosince zalistujte zpátky.) Některý dny ale prostě nelze jen tak přejít. Jako dneska:

Konečně mi přišlo Social Security Number - poté, co jsem se po několika telefonátech vypravil v pátek na příslušný […]

[Read more →]

Tady bydlím. Po schodech nahoru, doprava a kolem toho velkýho okna ještě jednou doprava do cimry s tím malým okýnkem na sever, kde se tak blbě vstává.
Příjezdová cesta do našeho kalifornskýho ráje. Baráčky, auta, stromy, vlevo (neviděn) bazén a další vymoženosti. Vzadu hory. Mám to tu rád.
Francisco Torres, jedny z místních kolejí. Mám je rád […]

[Read more →]