voitech.org

Expedice pokračuje! San Francisco jsme udělali takřka výlučně pěšo - s tím, že to je jedno z mála amerických měst, který tenhle přístup umožňujou. Vstali jsme po osmý, dali muffino-donuto-kafovou snídani zdarma z recepce, vyrazili - a já jenom žasnul, kolik se toho dá stihnout, když člověk vyrazí brzo.

Vylezli jsme po Lombard Street pod ten krpál, kde je ta slavná klikatice, a šli po Hyde dolů dolů dolů blokama viktoriánských domečků, levných krámů, lowlifů a ranního městskýho života až do centra k Civic Center. Cestou jsme řešili, jak dnešek pojmeme, ale nakonec jsme se rozhodli vykašlat se na daily MHD pass a prostě chodit, co to dá.

Dále kukačka kolem Union Square, Financial District s Pyramidou, přes Market Street na Mission, šlofík v parku mezi 3. a 4. ulicí a pak šlapat šlapat šlapat mezi dalšíma nádhernýma viktoriánskýma barákama až na Haight-Ashbury. Někdejší hippie epicentrum bylo poslední místo, kde bych čekal armádní výprodej, ale byl tam - a já si v něm koupil vytoužený kovbojský klobouk a kalifornskou vlajku. V sámošce naproti měli fajn broskve, na rohu vyhrával somrák a všechno bylo fajn.

Bus s překrásnou blonckou, kraválujícíma puberťákama a mladou černošskou řidičkou, co je dokázala zpacifikovat, nás hodil na druhý konec města do přístavu k Ferry Building. Odtamtud procházka přes Pier 39 plný uřvaných tuleňů zase zpátky domů. Co všechno se dá stihnout za jeden den! A že to jsou krásný, krásný dny. Dovedu si představit, že bych v San Franciscu bydlel, i když to tu vypadá jako mile kompaktní rezervace pro přestárlý hippíky, bezdomovce a zkrátka místo, kde se už něco stalo a nikdy se tu nic dalšího dít nebude. Dovedu si představit, že bych tu žil; ale stejně se mi strašně stejská po Isla Vista. A nevím, jsem tu sotva 30 hodin, ale LA je pořád LA. Takže nezavěšujte, jste v pořadí.

Lůca a Em se fotí před Transamerica Pyramid. Jako před vším, co jim přišlo pod ruku.

California. Odsud až na věčnost.

Haight-Ashbury, severní svah.

Komu se tulení, tomu se hnědí.