Pam je kolumbijská čamrda, co žije už několik let v USA, kde pracuje jako occupational therapist. Plkávali jsme spolu na na Facebooku, kde si mě našla přes našeho společnýho kamaráda Alejandra, ale nikdy v životě jsme se neviděli. Až do dneška: když už jsem měl být ve Filadelfii, naplánovali jsme setkání.
Pam mě v jihoamerický tradici okamžitě přijala za vlastního. Nejdřív jsem z ní měl trochu rozpačitý dojem, ale po pár hodinách jsem si ji zamiloval a nakonec z ní byla chichotající se holčička s neustálým proudem nakažlivý energie, i když už padala únavou na hubu.
A šli jsme: Pam mi dala takovou tůru po městě, že se s ní ta včerejší profesionální vůbec nedala srovnat: konečně jsem měl pocit, že to město trochu znám. Byli jsme všude: od zrezlý industriální pustiny fabrik u řeky po viktoriánský campus U Penn, od radnice po nádraží ze Svědka, od čínský čtvrtě po středostavovskou, kolem všech těch historických monumentů a hlavně skrz ty krásný starosvětský sousedství cihlových baráčků s rozkvetlýma stromama jako z toho plakátu v Přílepech, ať už to byl Society Hill nebo ty dál. A minuli jsme i můj bývalý hotel; bylo divný vidět ho a už v něm nebydlet.
Nakonec zbyl čas i na kafe, kino s Paminými kamarádkami a hromadnou večeři. Protože jsem chtěl konečně ochutnat slavný philly cheese steak, vzali mě na ten údajně nejlepší do Jim’s na South Street - ale protože samy chtěly jíst něco jinýho, skončili jsme nakonec o kus vedle v Bridget Foy’s. A světě div se: nejen že mi tam úplně samozřejmě dovolili sníst si zvenku přinesený jídlo, ale dokonce mi na něj přinesli i talíř a příbory. To by se v Čechách stát nemohlo.
Ale to už jsme byli všichni mrtví. Tágo domů, kde mi Pam připravila královský lože, dala mi napospas svůj notebook pro připojení k internetu a nechala mi klíče, ať ráno na odchodu zamknu a hodím je pode dveřma, protože ona bude odcházet už v šest. To všechno od holky, kterou jsem v tu chvíli znal osobně sotva deset hodin. [Sem si vložte nějaký patetický povzdechnutí o tom, že svět je krásnej a lidi jsou fajn. Ale je to tak.]
Philly: industriální pustina,…
…viktoriánský campus U Penn,…
…downtown,…
…Society Hill…
…a Pam.
2 responses so far ↓
1 Fiksu pojka // 20.07.2008 v 3:22
Čéče, Vojtěchu, po přečtení tohohle hluboce lickýho příběhu jsem konečně pochopil, proč vy Amíci Facebook vopravdu potřebujete, kdežto u nás Čechů je jeho používání čirá demence;-)
2 voitech // 20.07.2008 v 13:36
Ej-men! Ale nezoufej, porad na nem jeste muzes balit holky… :-)
Leave a Comment