Seminář graduje hlavním programem: simulací voleb!
Zatímco kolegové vylosovaní do týmů (republikáni, demokrati, nezávislí, tisk) se na dnešek museli horečnatě připravovat za poklusu během už tak nabitýho programu, veřejnost začala vyvíjet aktivitu až v den D. (Ono je to tak vlastně i ve skutečnosti. Neříkal jsem, že ta simulace byla realistická?) U snídaně nám přidělili státy a sociální vrsty: já jsem se stal podnikatelem z Iowy. Nic vzdálenějšího svým osobním preferencím bych si asi neuměl představit, ale tak na tom nejspíš byla i většina republikánskýho týmu.
Tiskovka s kandidáty jako by byla snad ještě realističtější. Hlavní zbraní republikána, hlaholivýho Ira Brendana, se stal populismus, demokrat, Tunisan Amine, zmateně obviňoval ostatní a nezávislý - Brit Will - měl možná až příliš uhlazený vystupování podomního obchodníka. Amineho těžce handicapovalo, že jako jediný z těch tří neměl angličtinu za mateřský jazyk. Will svůj původ navíc dokázal využít i jinak, jako když si třeba vysloužil pobavený ovace davu hřímáním “nač jsme to setřásli britské okovy?!”
Dále Iowa. Každý z asi pěti států (na všech padesát nás nebylo dost :-) měl k dispozici salónek, kde občané postupně probrali problematiku typu války, imigrace, školství, ekonomiky atd. Připravili si tak otázky na kandidáty, kteří jim pak čelili na turné po “Státech”. Nakonec to byla docela makačka - orientovat se ve všech těch záležitostech, myslet za svoji personu, vyrukovat se smysluplnými dotazy a nakonec ještě přetáhnout na svoji stranu spoluobčany. Čím si potom museli projít kandidáti, kteří navíc v duchu realismu neměli ani čas na oběd a museli jíst “po cestě”… Nejlíp se opět zapsal profík Will: každýmu ze “státu” potřásl rukou, při odpovídání se díval do očí… Jednou si ho dovedu představit ve skutečný politice. Ale protože jsem byl za podnikatele, v Iowě nakonec v primárkách zvítězili republikáni. :-)
A debaty. Zatímco na tiskovce ještě vládla napůl legrace, teď už v tom všichni jeli až po uši, bouřlivě podporovali svý kandidáty, mávali transparenty atd. Přitom to bylo docela ožehavý. Před skutečnými Číňany se mluvilo o tom, že Čína je hrozba pro svět, za účasti muslimů ze všech koutů světa se kritizoval íránský jaderný program, holka z Chile musela tleskat republikánovi, protože patřila k jeho týmu…
Ale jestliže se volby nakonec obešly bez konfliktů, následný hromadný focení ve velkým sále už tak bezproblematický nebylo: ve sto čtyřiceti lidech se muselo aranžovat natřikrát, protože pořád někdo coural pozdě. Ano, jsme sice schopní žít v cizí zemi na druhým konci světa a řešit komplexní problémy akademický i profesní - ale v něčem budeme vždycky jako malý děti. Naštěstí.
A to bylo skoro všechno: dál už nás čekala jen zábava. (Tedy ne že by nás dosavadní program vrcholně nebavil a ne že by i nadcházející část nebyla rozpočítaná na desetiminutovky.) Turistická prohlídka Filadelfie v tourbusu, o níž se rozepisovat nebudu, protože mě druhý den čekala další, soukromá. (Snad jen že jsem si vyběhl ty schody před Philadelphia Museum of Art a udělal Rockyho, jako při každým běhání. :-) Večeře v luxusním podniku Moshulu - restauraci na plachetnici zakotvený v Delaware River. Vyhlášení voleb - vyhrál pochopitelně Will - a kupodivu žádný oficiální zakončení. A pak hromadný úprk do pařících částí Philly, kterýmu jsem se vyhnul a skončil na poklidným pivu s Islanďankou Gunnhildur, Rusem Kirillem a jakýmsi kolegou z Německa v milý hospůdce kousek od hotelu, z níž se vyklubal gaybar. Tak proto se tam sedělo tak příjemně.
Zazvonil zvonec - a konec se nakonec protáhl až do brzkých ranních hodin. Stmelili jsme se za těch pár intenzivních dní natolik, že se spoustě lidí pořád ještě nechtělo spát. Cestou na pokoj jsem dole v lobby na strategickým místě u výtahů potkal spolubydlícího. Němce Andrease, s internistkou Morgan z New Yorku, zakecali jsme se, uvízla u nás jedna skupinka táhnoucí z města, přidala se druhá… Skončili jsme smrtelně unavený, ale šťastný. Kdyby takhle dopadaly všechny volby, byl by na světě ráj.
Prezidentská tiskovka.
Tisková mluvčí Monika zaskakuje za prezidentskýho kandidáta Brendona při volební kampani v Iowě.
Prezidentská debata.
Výhled na Filadelfii od Museum of Art. Bonus - svatba s macatými havajskými družičkami.
Závěrečná večeře na palubě Moshulu na Delaware River.
Dojezd v hotelu: tělo touží spát, ale srdci se ještě nechce.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment