voitech.org

Superbad (Superbad, 2007; režie Greg Mottola

Pubertální mokrý sen. Z týhle kategorie v dnešní době preferuju Transformers, protože byli tak nějak přímočařejší. Alébrž - každá dekáda se snaží mít svůj Nářez na ridgemontské střední, ale takový film se z definice rodí jeden za dekádu. A Superbad to nevyhraje. Zaprvé a nejhůř - je to retro; vypovídat o dnešku přes všechny ty poukazy na 70. léta je blbost. Zadruhý - to “buď sám sebou” poselství to celý zabije; je fajn vidět to ve filmech pro děti do osmi let, ale dál prosím ne. Zatřetí - že se má většina celý týhle středoškolský taškařice o dvou puberťácích, co si prostě chtějí užít s holkama, odehraje během jedinýho dne/noci, ja taky docela nuda. A pak je tu ten tradiční dementní motiv romantických komedií (protože co jinýho tohle je), že většinu bažení a toužení vyřeší jedno prostý “I love you”, protože lidi jsou v tomhle žánru určený jeden pro druhýho - zatímco ve skutečnosti, hm, víte sami. Co mě naopak bavilo velmi byly náznaky, že kluci jsou většinou úplný gumy a otázky kontaktáže za ně musejí vyřešit nebohá děvčata; fajn taky bylo vidět všechny ty college party a moct z první ruky posoudit, jak to chodí doopravdy. Jinak je ale Superbad zase jen o tom, jak se Amerika bojí sexu a jak to maskuje přílišnou sexualizací ve stylu “pes, který štěká, nekouše” (viz závěrečný titulky s penisy). Snad se Američani puritánství svých předků za dvě stě let zasmějou.