Hei tai yang 731 (Men Behind the Sun, 1988; režie Tun Fei Mou)
Čistá exploitace. Vezme se seriózní historický téma (Unit 731 alébrž japonský biologický pokusy na civilistech během 2. světový války) a udělá se z něj šokantní drasťák pro videotrh. Pro seriózní filmovědný výzkum to jakž takž přínos má, ale jinak tu není na co koukat: vypravěčský postupy sahají svojí tradičností až někam do ruských filmů z 50. let (hudba, leitmotiv míčku), motivický kontrasty (naitivita vojáčků x hrůzy reality, formální zdvořilost x lidská bezcitnost) jsou bohapustě evidentní a nakonec je ten film i přes svoje nechvalně proslulý scény vlastních pokusů vlastně cudný (při injekci bakterií se neukáže vlastní vpich, nahý scény s gejšami by prošly i v televizi před desátou). Hraní a dialogy jsou tu nakonec daleko hroznější než ty drastický sekvence - kdyby bohužel nešlo o to, že se ty věci fakt děly, a ty armádní baráky nebudily stejný němý děs jako ty v Osvětimi. Ale tím se dostáváme jen zpátky k exploitaci; z tohohle filmu se člověk stejně nic nedozví a jen mu ta podívaná zkazí náladu dvojnásob: protože je to bídný film - a protože tím devalvuje hrůzy, který se skutečně odehrály.
K Men Behind the Sun jsem se poprvý dostal přes nějaký žebříček nejvíc “disturbing” filmů vůbec. Tuhle kategorii je nesmírně těžký vymezit. Hei tai yang 731 je “disturbing” právě jen tou spojitostí se skutečností a několika záběry, který nejsou trikový, jinak jde o “nevinně průhledný” biják. Daleko víc “disturbing” a hodný okamžitýho zakázání mi přijde “gorenografie” typu série Saw nebo propaganda kalibru Majora Zemana.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment