V řetězech (Black Snake Moan, 2007; režie Craig Brewer)
“God seen fit to put you in my path. And I aim to cure you of your wickedness.”
“a ja videl definitivni film o Jihu. otevira a zavira ho Son House a Samuel L. Jackson v nem hraje staryho bluesmana, co bibli a dvacetikilovym retezem vymita dabla nymfomanie z polonahy Christiny Ricci. na hudbe delali samozrejme Dickinsonove a cely je to venovany R.L. Burnsidovi…”
V řetězech (český titul se mimořádně povedl, i když asi nevědomky) je jeden z nejhorších případů špatnýho marketingu. Trailery a plakáty ten film prezentovaly jako klasickou 1970s exploitaci. Ve skutečnosti, jak jsem se tak hezky sám ocitoval, jde o definitivní film o americkým Jihu. Pointa spočívá v tom, že jde o definitivní film o americkým Jihu, který je po minimálně polovinu svý stopáže klasickou 1970s exploitací.
Režisér Craig Brewer skutečně dělá všechno pro to, aby přinejmenším ze začátku všechno přepísknul do komiksovýho absurdna. Když se sjetá a nasraná Rae Christiny Ricci poflakuje okolo jako nihilismus oblečený do miniaturních hotpants a pozůstatků trička s oběma americkými vlajkami na prsou, je fakt hotový peklo na zemi. Lazarus, který pro Samuela L. Jacksona představuje první slušnou roli v řekněme deseti letech, jako by na svých černých bedrech táhnul všechnu tíhu a všechny démony Jihu, a když začne rukou rozřezanou od flašky, kterou málem zabil soka v lásce, hrát ožralý blues na růžovýho Gibsona, vymyká se čirou absurditou všem kategoriím. A to blues - to se prostě neztiší ani na chvíli a naopak úplně exploduje v doběla rozžhavený scéně v juke jointu.
Byla by to prostě jen béčková sranda s několika skvělými replikami a výtečně přepálenými scénami - kdyby jiný scény nebyly vystavěný s démonickou gradací (Lincolnova eskapáda), kdyby to celý po explozivním intru a komiksovým prostředku nevzalo úplně jiný směr a hlavně kdyby tu nebyly ty nejdokonalejší a nejpřímočařejší metafory Ameriky od Země mrtvých. Starý černoch venčí na poli polonahou mladou bílou holku na řetěze. Mladý černoch zavazuje mladýmu bílýmu klukovi kravatu na svatbu. Fakt, že nejslabší postavou v celý týhle situaci je mladý bílý kluk s kvérem. A z těch scén s kukuřicí by vyznavači lacanismu/feministických teorií prostě dostali psotník (jakkoliv by jim to intro s kombajnem určitě udělalo radost). V řetězech je prostě jeden z těch mála filmů, který jsou politický/sociologický až na půdu, a přitom vám urvou hlavu jako to nejpřímočařejší béčko.
A co víc - takhle jsem se nad koncem nenapínal od Miluj mě, prosím.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment