Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/voitech.org/www/wordpress/wp-includes/cache.php on line 99 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/voitech.org/www/wordpress/wp-includes/query.php on line 21 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/voitech.org/www/wordpress/wp-includes/theme.php on line 576 voitech.org — Útěk do divočiny / Into the Wild

voitech.org

maintains its own schedule of holidays

voitech.org random header image

Útěk do divočiny / Into the Wild

23.01.2008 v 23:59 · No Comments

Útěk do divočiny (Into the Wild, 2007; režie Sean Penn)

Bohužel jsem předem věděl, o co půjde, a tak jsem čekal agitku o ochraně přírody, vnitřní svobodě a čistotě duše a dalších “objevech”. Místo toho mě čekal naprosto koncizní a jak je u Seana Penna zvykem precizně vystavěný film, který skutečný příběh kluka, co se na začátku 90. let v Americe vymkl všem zavedeným pořádkům a prostě se jen tak toulal, využívá k tomu, aby řekl, že člověk je chtě nechtě tvor společenský a že je to tak správně. Hvězdný obsazení dělá divy (nejlepší je asi Vince Vaughn v naprosto netypický roli) a nechronologická struktura funguje. Na druhou stranu, ty obrázky přírody jsou někdy až moc pěkný (sprostý slovo!) a voiceover příliš často zastupuje filmový vyprávění. Na stranu třetí, ovšem, celá ta věc s vyprávěním představuje naprosto zásadní aspekt. Penn je natolik výtečný autor, že ve svým filmu o nutnosti/nevyhnutelnosti vztahů více či méně nápadně akcentuje téma komunikace: vedle voiceoverů i psanými úvodními titulky, dopisy, opakovanými záběry psaní a rytí atd. Protože komunikace je vždycky mezi lidmi. Zároveň se tu neustále (např. přelety letadel) podsouvá nemožnost, a vlastně i zbytečnost, podobnýho “útěku do divočiny” - jako by hra na Walden, kterým je možná inspirovaný i členění do kapitol, byla jen epizoda na cestě k tomu, na čem jediným záleží. (Poměřovat na takhle malým formátu tak komplexní věci jako je transcendentalismus, společnost a osobní zodpovědnost je samozřejmě na hraně a ctěný čtenář je jako obvykle vybídnut k tomu, aby si všechny primární texty laskavě přelouskal sám.)

Suma sumárum se zdá, že Penn využívá výchozí materiál k tomu, aby potvrdil všechno to, od čeho skutečný Chris utíkal a k čemu by nejspíš sám dospěl: člověk někam patří, a pokud to popírá, je to (podle Penna) akt strachu a sobectví. Nesmírná škoda pak dvou věcí: závěru, který základní myšlenky filmu podává příliš explicitně, a toho, že Penn se paradoxně zrovna teď rozvádí, čímž končí jedno z naprosto nehollywoodsky trvanlivých hvězdných manželství.

Categories: filmy

Tags: · · · · · ·

0 responses so far ↓

  • There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.

Leave a Comment