Znamení (Signs, 2002; režie M. Night Shyamalan)
Zdá se, že Znamení mi není souzeno vidět jinak než v rušivým večírkovým prostředí, protože tohle bylo už podruhý, co jsem tuhle klaustrofobickou věc o planetární invazi nepřátelských mimozemníků viděnou očima traumatizovanýho ex-pastora ze samoty kdesi v Pennsylvánii viděl/neviděl, aniž bych ji kdy viděl pořádně. Přestože jsem spoustě dialogů nerozuměl, ocenil jsem vypravěčskou střídmost a spolíhání se na hitchcockovsky tradiční postupy, ať už ve střihu či kameře. Videostopáž mimozemšťana z Brazílie pro mě byla asi nejděsivějším momentem a ten závěr mi rozhodně vadil míň než jiným; ostatně Shyamalan stejně jako sir Alfred ví, že méně je více, a asi věděl, proč to dělá takhle. Použití klasický filmařiny (pohledy zezadu, pomalý přibližování kamery, pečlivý střih) u mě v kontextu hororů znamená vždycky body navíc - ale co je hlavní, oproti propagandistickým sračkám typu V moci ďábla nebo Krvavá sklizeň mi v tomhle filmu obrat hlavní postavy zpátky k víře dával smysl a byl jsem schopen ho přijmout. Suma sumárum slušný biják.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment