3:10 Vlak do Yumy (3:10 to Yuma, 2007; režie James Mangold)
“Špatný, otřesně špatný film.”
Takhle jsem se s touhle… filmem chtěl vypořádat bezprostředně poté, co jsem ji s vypětím všech sil dokoukal. Ale pak jsem si uvědomil, že by to nebylo fér. 3:10 Vlak do Yumy (musí tam sakra být ten “vlak”? a s “V”?!) je prostě western, westerny jsou žánr jako každý jiný a některý lidi je mají rádi. Což je samozřejmě jiná situace, než když Once předstírá, že je něco víc než jen kýčovitý doják (tím, že je ho ve všem “míň”), ale přitom je to jen kýčovitý doják, který tím ze sebe v posledku dělá daleko horší “filmík”, než kdyby to byl prostě jen další kýčovitý doják. (Uf.)
Přemýšlel jsem, proč mi téměř ze všech vesternů (s výjimkou Divoký bandy plus několika málo klasických typu Přepadení) slejzají nehty děsem: vždyť ten žánr není o nic schematičtější než horory, gangsterky nebo romantický komedie, proti kterým ani popel. A pochopil jsem, že to je nejspíš proto, že se mnou westerny chtějí manipulovat skrytěji než jiný formáty. Zatímco ostatní “jednoduchý” žánry (debatu o tom, co je a není “žánr”, necháme na jindy) útočí na první signální a nazdar, westerny se pokoušejí s vážnou tváří tematizovat etický otázky. Což je u mně trefa mimo mísu. A protože jsou v jádru nesmírně primitivní, končí u Dobra a Zla. Což je u mně dokonce Velký Ne. Protože já na Dobro a Zlo nevěřím.
Takže jenom telegraficky. Předělávka padesát let starýho originálu, u nás uvedenýho jako Cesta za záchranou… zoufalý farmář eskortuje za prachy zločince na vlak a čelí nebezpečenstvím… kdykoliv se tu někdo pokouší hrát, je to o ránu pěstí do obličeje… jediná výjimka: Christian Bale… odbojný synek s plnými rty a ohnivým pohledem spolehlivě vyvolává záchvaty smíchu… zločincův takypsychopatický “řezník” s blonďatými vlásky a “úsporným” projevem spolehlivě vyvolává záchvaty dávení… polopatický, polopatický, polopatický… absurdní repliky (“You’re a prisoner, you don’t speak, you don’t piss, you don’t goddamn breathe unless we say so!”: bu bu bu, jsme my to ale chlapáci!)… to finále je prostě zoufalý… a všechno je to o cti, svědomí, srdnatosti a všech těch věcech, který jsou jinak úplně fajn - jen ne ve westernech, kde vám je vtloukají do hlavy jak hřebíky.
Kdyby se aspoň tahle hra na kovboje a Indiány netvářila jako western revizionistický, tj. postpeckinpahovský! Myslí si, že k tomu stačí, když má údajný padouch taky trochu toho srdíčka, většina ostatních okolo něj pobíhá zarostlá a špinavá a přitlačí se trochu na násilí. Nestačí. Bratrstvo kočičí pracky jsou větší sígři než tahle parta hic a každá mayovka je oproti tý schematický historce hotový Odysseus.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment