Novoroční meteorologická idylka dlouho nevydržela. Leje jako z konve a lít má celý víkend. Už teď půda přestává ty kvanta vody vsakovat a z plonkový země okolo, která se v Isla Vista schválně nechává nezastavěná, jsou k radosti hejn žab močály (podle hlasitosti musejí mít ty žaby každá aspoň tři kila). V pondělí abych si dopádloval pro galoše. A to ještě není zdaleka to nejhorší. Kolem San Francisca dujou větry rychlostí přes 100 km/h, podél pobřeží jsou hlášený devítimetrový vlny, ve Sierra Nevadě se čekají blizzardy a tři metry sněhu, tady v “našich” Santa Ynez Mountains hrozí po letním požáru Zaca (ano, nejen hurikány mají jména) sesuvy bahna, je riziko povodní a sérka tři bouří odstavila po celým západním pobřeží přes milión lidí od elektřiny. Po rekordně studeným prosinci další klimatická lahůdka. Kukačka kuká na poplach už kolik let - právě proto, že s koníčkama se už bohužel nejezdí. Panenky, plakat.
Až kukačka zakuká
04.01.2008 v 23:37 · 2 Comments
Categories: Santa Barbara · deníček
Tags: Isla Vista
2 responses so far ↓
1 dana // 08.01.2008 v 11:46
tak konečně ňáký vzrůšo po tý nekonečně dlouhý nudě, co? to se bude serfovat…
2 voitech // 09.01.2008 v 11:10
Mno jéje. Ale mezitím už (naštěstí) dopršelo, takže zase zpátky k pravidelný dietě zombie hororů, intelektuálního plkání a národnostně laděných kulinářských zážitků…
Leave a Comment