Berlínské spiknutí (The Good German, 2006; režie Steven Soderbergh)
Milá, ale neškodná exhibice ve stylu Hollywoodu 40. let. To se takhle Soderbergh a hlavně jeho alter ego kameraman Peter Andrews rozhodl(i) natočit cosi jako poctu Casablance, sakumprásk včetně tehdejších postupů a techniky. Je to poctivý - ale zbytečný. Kamera, hudba, voiceovery, typologie postav, sakra, i ty protipohledy, formálně v tomhle zamotaným příběhu z čerstvě osvobozenýho Berlína funguje všechno, ale skutek utek. Vedle skvělýho hajzlíka (Tobey Maguire, který si evidentně potřeboval odpočinout od Spider-Manů) tu nakonec nejvíc zaujmou věci, co spíš než z noir tradice čerpají z neorealismu: skvělý využití kulis rozbombardovanýho Berlína (k nerozeznání od Německa v roce nula), spojení dokumentárních záběrů s hranými a hlavně to strhující předfinále ve lhostejným/jásajícím davu při přehlídce. Malý dějiny ve velkých, tragédie uprostřed radosti, zase Rossellini.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment