voitech.org

Milý Jeffrey,

Mission: Impossible III bylo to nejlepší jediný opravdu dobrý, na cos kdy sáhl - scenáristicky, režijně i produkčně. Byl to film - posouval hranice žánru, byl vynikající, ale úplně stačilo, že to byl film a že byl tvůj.

Lidi ti to asi žerou, ale mně připadá promo Cloverfieldu adekvátní myšlení věkový skupiny konzumentů Čtyřlístku (myslím primárních konzumentů, já se k týhle modle samozřejmě budu hlásit do skonání věků).

Některý filmy stárnou, některý ne. Ale co stárne skoro vždycky jsou reklamní kampaně; z definice; a s velmi málo výjimkami. Jednou z nich je Záhada Blair Witch. A jak víme, opakovaný vtip není vtipem.

Možná je přání otcem myšlenky, ale připadá mi, že ty nejbombastičtější reklamní kampaně se týkají filmů, který shoří už cestou do propadliště dějin. Čest výjimkám jako byl Kmotr, který změnil dosavadní distribuční praktiky (k horšímu). Ale co bývá průvodním znakem “blbostí”, jak tady dole u řeky povýšeně říkáme produktům, co se nám nehodí do krámu, skoro vždycky, je takzvaný “virální marketing”. Bodá mě u srdce vědomí, že tahle nemoc postihla i Temnýho rytíře.

Jeffrey. Vím, že se musíš v propagaci svýho novýho mazlíčka omezovat na mladý a/nebo blbý, protože to jsou ti, kdo nejvíc sypou. Ale vím, že máš na víc, a mrzí mě takový mrhání možnostmi. A taky vím, že když teď jdu pod dálnicí v pustině Los Angeles a vidím na autobusový zastávce citylight, kde jsou z obou stran vizuály filmů využívajících sochu Svobody (Cloverfield/remake Planety opic), možná to není prostě jen roztomilá shoda okolností. A už jen to vědomí mi rve srdce.

Jeffrey. Máš rád filmy. Dělej filmy.