voitech.org

Probudil jsem se pod obrovským kalifornským nebem do ledovýho svítání. Trávení po snídani jsem povzbudil hitparádou předělávek Like a Rolling Stone (vyhráli pochopitelně The Replacements), krajáčem vařícího kafe (co by postavilo na nohy i Abrahama Lincolna) a hocijakými německými perníky (tím jediným, co mi zbylo po Michelle). Ráno jako každý jiný - až na to, že mě při pohovoru s rodinou sedící 9587.70 km odsud ovanula vánoční atmosféra.

Pak Santovi musela ujet ruka s punčem, protože se otočil vítr a najednou bylo 27 stupňů - o víc jak deset víc než je touhle dobou odpoledne normálně. Běžel jsem k oceánu, kde byl právě odliv a desítky lidí se na procházce šťouraly mezi kameny. Udělal jsem u kříže na útesu Rockyho jako vždycky a upaloval zase zpátky, k horám schovaným v oblaku písku z pouště. Setmělo se a na nebe se vyškrábal gigantický Měsíc. Ano, v Americe je všechno větší. :-)

Sjedu dolů do města na večeři s japonskou frakcí. Pak udělám to, o čem jsem celý život jen slýchával: pustím si na Štědrý den pohádku. A nakonec vyrazím na půlnoční: čapnu Smrště a flašku vína a pojedeme na pláž. S tím Měsícem tam bude nádherně. Protože úplněk je jen jednou za čas - kdežto Vánoce tu mám každý den.

Mějte se všichni jak nejlíp to jde. A nemusíte to omezovat jen na tyhle dny.

Co by to bylo za Vánoce bez lítající hvězdy. S otočkou. (Špecielně pro Tomího, Kubího a kuky z Fetch!.)