Životy těch druhých (Das Leben der Anderen, 2006; režie Florian Henckel von Donnersmarck)
Univerzálně kladný přijetí tentokrát nelhalo: tenhle biják o životě ve šmíráckým totalitním státu (Východním Německu, ale mohl se odehrávat skoro kdekoliv v bývalý Východní Evropě) je prostě perfektní, a to jak coby srozumitelná ilustrace doby pro ty, kdo nic takovýho nepoznali, tak jako věrohodný závan minulosti těm, co ji pamatují. Je to tu všechno: ta nízkost prasečích ksichtů v laciných oblecích, ta drzost, s jakou se coby “tajný služby” cpou lidem do nejintimnějšího života, to svinstvo situace, ve který vědí na každýho něco… To, jak tu postupem času krystalizují lidský typy, není relativizace dobra a zla, jak by namítli někteří účastníci čecháčkovských diskusí o bratrech Mašínech, volbě prezidenta komunistickými hlasy atd., nýbrž chirurgicky přesný vyhmátnutí mechanismů a dilemat, který tehdy byly součástí každodenního života. Mohl bych pokračovat snad celý hodiny, ale omezím se na jedno: když už je řeč o dobru a zlu, tak ZLO těchhle režimů spočívalo ve znemožnění elementárních vztahů, ve zničení důvěry na tý nejzákladnější mezilidský úrovni. Nedovedl jsem si představit, že by hlavním hrdinou takovýhohle filmu mohl být špicl Stasi, a tady to mám: funguje to tak díky Ulrichu Mühemu, který ve svý roli předvádí ohňostroj minimalismu. Milimetrový pohnutí svalů v jeho obličeji v příslušných situacích vydá za stohy spisů StB.
2 responses so far ↓
1 Obluda // 12.01.2008 v 14:04
No tak to jsem rada, ze aspon na nejakem filmu se my dva shodneme :) Mne to taky prekvapilo - normalne kdyz film provazi dobra povest, tak jsem znechucena, protoze mam moc velky ocekavani. Tady ne. Akorat ten konec - vsichni muzi okolo ho chapou tak, ze agent se zabouchl do ty herecky, a proto jedna tak, jak jedna. Ja to vnimam tak, ze ho poprve ovanul zivot a asi mravnost druhych. Ale to je dobre, kdyz je film takhle nejednoznacnej.
2 voitech // 12.01.2008 v 23:42
No já to bral tak, že se mu přihodilo obojí… Zabouchnout se může být taky projev ovanutí životem. :-) Ale ta nejednoznačnost - nebo spíš jemnost nuancí - se mi v tom líbila taky.
Leave a Comment