…respektive po Nizozemsku, jak se má správně říkat. Jedna z nejlepších věci na soužití s mezinárodním studentstvem je, že člověk získá cit pro nuance a pochopí, odkud se vzaly. A vůbec nejzábavnější věc je, že si s lidmi střihne jejich tradice.
A protože hlavní vánoční den v Holandsku Nizozemí je Mikuláš, nemohli jsme nevyrazit k Joyce Svatý-Mikulášový. Každý z hromady účastníků měl za úkol přinýst dva dárky za pár dolarů, se kterými se pak za přítomnosti hor cukroví hrála hra v kostky (viz fig. 1). Díky ní se předvánoční nálada lásky a dobrodiní, kterou by nezasvěcenec čekal, zvrhla v krvelačně chamtivou bitvu beze stopy lítosti. (Není divu, že to byli zrovna, hm, Nizozemci, kdo založil Východoindickou společnost.) Nejdramatičtější boje se týkaly starosvětský houkačky na kolo, ve který se paradoxně nejvíc angažovaly osoby, který žádný bicygl nevlastní. Ale Vánoce jsou holt svátky “urvi co můžeš - tím spíš, když to bliká nebo houká”. U nás stejně jako v tý zemi u moře.
(Dohra u Michelle se pak naopak nesla ve zcela přejícím duchu. A smíšený protestantsko-ateisticko-nedominationalistický team doplnila Joanne s filipínským původem, takže jsme byli co se Vánoc týče komplet. Škoda, že na nás nemohl být papež pyšný… :-)
Fig. 1: takhle se hraje Sinterklaas. Šestka v druhým kole je jistá smrt. Dokud nepadne někomu jinýmu.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment