Jo, okeán je fajn. Ale ty hory, který se tyčí tam v dálce nad všemi těmi palmami, mění barvy podle denní doby a k večeru zfialoví - ty hory nic nepřekoná. Jsem sám v hotelovým pokoji s biblí v šuplíku, šedesáti programy v televizi a pivem z mexický sámošky po ruce a hlavou mi duní houkající půlkilometrový vlaky napříč Amerikou. Ale teprve když jsem si přečetl tohle a poslechl tohle - teprve tehdy jsem pochopil, že jsem opravdu tady.
Nádraží v Santa Barbaře. Bydlím napravo.
0 responses so far ↓
There are no comments yet...Kick things off by filling out the form below.
Leave a Comment